image
Drobečková navigace

Úvod > FAQ

FAQ

Řídí se rozúčtování nákladů na vytápění, dodávku teplé vody a dodávku studené vody nějakým prvním předpisem?

Od 1.1.2016 platí vyhláška 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům.

Jak pracuje (RTN 01) rozdělovač topných nákladů?

Rozdělovač pro rozúčtování topných nákladů na odpařovacím principu (RTN), neboli poměrový rozdělovač spotřeby tepla je zařízení velmi jednoduché, a proto zcela bezporuchové. Teplo z povrchu otopného tělesa je převáděno k měřící ampuli (trubičce) tepelným můstkem, který sleduje povrchovou teplotu tělesa. Kapalina se odpařuje z měřící ampule v závislosti na teplotě otopného tělesa a době vytápění. Množství odpařené kapaliny se odečítá na stupnici. Odečet je při rozúčtování násoben koeficientem výkonu radiátoru a korekčním součinitelem polohy místnosti v domě a je rozdělovačem spotřeby tepla. Druhá ampulka v registrační poloze uchovává záznam o výsledku sledování spotřeby tepla v předešlém období pro případnou kontrolu. Kapalina má každý rok jinou barvu, takže se dá kdykoliv určit, zda byla provedena roční výměna. Plomba, kterou je rozdělovač uzavřen a zabezpečen proti neoprávněnému zásahu do měření, je velice spolehlivá a vylučuje možnost ovlivnění měření uživatelem. S barvou kapaliny se každým rokem mění i barva plomby. Rozdělovač pracuje na principech osvědčených, a stále užívaných, v zemích západní Evropy již desítky let.

Proč vychází cena jednoho m3 vody vyšší, než cena fakturovaná na objekt? Proč součet spotřeb bytových vodoměrů neodpovídá údaji patního vodoměru?

Při účtování nákladů na spotřebu vody v jednotlivých bytech nejde o prodej vody dodavatelem odběrateli. Odběratelem v obchodním slova smyslu je majitel domu či jím pověřený správce. Ten pak jen rozúčtuje celkové náklady na služby spojené s užíváním bytů mezi nájemníky. Toto rozúčtování je možno udělat různým způsobem: podle velikosti jednotlivých bytů, podle počtu bydlících osob, nebo, podstatně spravedlivěji, podle údajů bytových vodoměrů. Bytové vodoměry se však tím nestávají fakturačním měřidlem a nejedná se v pravém smyslu o měření spotřeby v litrech nebo m3, ale o poměrné rozpočítání nákladů na spotřebu vody celého domu uživatelům jednotlivých bytů s přihlédnutím k údajům odečteným na bytových vodoměrech. Součtem údajů bytových vodoměrů nebude obvykle souhlasit s celkovou spotřebou vody v domě změřenou na domovním vodoměru. Příčinou jsou jednak povolené odchylky bytových i domovních vodoměrů od správných průtoků, jednak to, že při otvírání vodovodního kohoutku reaguje bytový vodoměr s určitým zpožděním, než se jeho lopatkové kolečko rozběhne, jednak skutečnost, že bytové vodoměry nejsou schopny změřit velmi malé průtoky (úkapy) v jednotlivých bytech, zatímco domovní vodoměr součty těchto malých průtoků změří spolehlivě. Proto bývá skutečná spotřeba vody větší, než ukáže bytový vodoměr. Na každý změřený kubický metr vody změřený bytovým vodoměrem je tedy do bytu dodáno určité množství vody navíc. Tuto vodu rovněž musí zaplatit nájemník, a proto vychází na m3 vody změřený bytovým vodoměrem cena vyšší, než je cena účtovaná dodavatelem (vodárnou).

Jak se projeví studený odpar u RTN 01 v letních měsících?

Měřící kapalina v ampulkách rozdělovačů RTN se určitou rychlostí odpařuje i v době, kdy není topení v provozu. Tento problém je řešen tak, že ampulka s e plní kapalinou s určitým přídavkem pro tento tzv. studený odpar. Přidané množství odpovídá odparu v průběhu letního období, je stanoveno evropskou technickou normou ČSN EN 835 a bývá označeno na stupnici 5 mm nad nulou stupnice, (stupnice má nulu nahoře a počty dílku rostou směrem dolů), nebo ryskami na ampulce. Skutečné množství odpařené kapaliny v rozdělovačích, které nebyly celý rok v provozu, závisí samozřejmě také na letních teplotách vzduchu. Např. při vyšších letních teplotách se odpaří jistě více kapaliny, než v létech, kdy je spíše chladné a deštivé léto. Přídavek kapaliny na studený odpar předpokládá průměrné letní teploty. V konkrétních podmínkách se může odpařit o 1–2 dílky více nebo méně, než bylo přidáno na studený odpar. Podstatné však je, že se na všech instalovaných rozdělovačích odpaří téměř stejné množství (1 dílek). Přeplnění ampulky je viditelné po provedení odečtu a montáži nové ampulky. Nevýhody odpařovacích rozdělovačů topných nákladů (RTN), tj. studený odpar v letních měsících a nutnost výměny ampulky každý rok při odečtech, řeší elektronické rozdělovače topných nákladů firmy Metra Šumperk s označením E-ITN 10.7.

Jak pracuje elektronický (E-ITN 10.7 a E-ITN 30.2) indikátor topných nákladů?

Srdcem přístroje je mikroprocesor, který je jeho řídící centrálou. Velmi citlivý systém dvou snímačů měří současně dvě teploty: okamžitou teplotu radiátoru a okamžitou teplotu okolního prostoru. Pokud dojde k nežádoucímu ovlivňování přístroje (např. jeho zakrytím), přepne se automaticky do jednočidlového režimu a počítá s pevně zadanou teplotou místnosti, která je pro ovlivňovatele nevýhodná. Kromě toho rozlišuje přístroj letní a zimní provoz. Přístroje E-ITN 10.7 a E-ITN 30.2 jsou vybaveny optoelektronickou sběrnicí pro bezpečné programování a kontrolu naměřených dat. Ekologicky příznivá lithiová baterie je určena pro desetiletý provoz. Tři základní údaje na displeji přístroje zaručují spolehlivou kontrolu: – aktuální spotřeba tepla – hodnota minulého období – identifikační číslo přístroje. Další zobrazované hodnoty je možné zobrazovat naprogramováním.

Proč indikátory neměří teplo?

Elektronické indikátory topných nákladů na radiátorech nejsou absolutními měřiči tepla z pohledu metrologie, protože neukazují žádné fyzikální jednotky. Jde pouze o indikátory, které sledují povrchovou teplotu jednotlivých otopných těles a lze podle nich určit podíl otopného tělesa na celkovém množství předávaného tepla. Teplo není médiem, jehož celkové množství je možno v běžných podmínkách absolutně měřit. Jen tzv. objektové měřiče na vstupu topných rozvodů do domu měří teplo, které je přenášeno topnou vodou z venkovního rozvodu do otopné soustavy v domě. Pracují tak, že měří rozdíl teplot na přívodním a zpětném potrubí a násobí jej celkovým změřeným průtokem vody, cirkulující v topném rozvodu. To je v oblasti vytápění jediný způsob, jak je možno získat údaje o množství tepla ve fyzikálních jednotkách, buď v Joulech, nebo ve Wh (obvykle GJ nebo kWh). Tyto měřiče však jsou mnohem nákladnější, jejich cena se pohybuje v řádu několika tisíc Kč. Spotřebu tepla ve fyzikálních jednotkách lze měřit jen na objektovém měřiči tepla.

Jak se rozdělují náklady na teplo pomocí RTN (rozdělovačů topných nákladů)?

Náklady na teplo se fakturují pro celou zúčtovací jednotku a následně se rozdělují mezi jednotlivé uživatele. Platná vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 269/2015 Sb. stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele a stanoví poměry základních a spotřebních nákladů a způsob jejich rozúčtování. Celkové náklady na vytápění daného domu se rozdělí na základní (dle plochy) a spotřební (dle dílků RTN). Tento poměr je určen ve smlouvě o rozúčtování tepla a je zpravidla 40% základních a 60% spotřebních nákladů. Základní náklady na jednotlivé byty jsou rozděleny podle plochy (celková započitatelná podlahová plocha bytu) jednotlivých bytů a spotřební náklady podle spotřebních dílků. Příklad: 12 bytů v domě „protopilo“společně 600 dílků. Průměr na byt: 600 : 12 = 50 dílků. Počet odečtených dílků na všech radiátorech jednoho nájemníka je 60 dílků. Tento nájemník topil více než průměr (50 dílků), a proto se bude na spotřebních nákladech podílet poměrem 60 z 600, tedy jednou desetinou. Přesný výpočet nákladů a jejich rozdělení mezi nájemníky najdete v protokolu rozúčtování, který obdrží každý nájemník.

Proč se účtuje základní složka nákladů na vytápění?

Ve vytápěném domě se teplo šíří nejen vodou v topném systému, ale i vzduchem a konstrukcí budovy, přes mezibytové příčky i přes stropní konstrukce. Těmto přestupům tepla nelze zabránit a jejich velikost je dána především tepelně technickými vlastnostmi použitých stavebních materiálů, stavebním řešením a rozdíly teplot v jednotlivých prostorách. Budou-li v některé místnosti nebo v některém bytě všechna otopná tělesa uzavřena, nevyplývá z toho, že v této místnosti nebo v tomto bytě nebylo spotřebované žádné teplo. Část tepla přichází z neizolovaných vnitřních rozvodů (stoupaček). Přes příčky a stropy přišlo do těchto prostor také určité množství tepla a tyto místnosti byly tedy rovněž vytápěny. Jinak by teplota v těchto místnostech musela být přibližně na stejné úrovni jako venkovní teplota, a tedy v zimě i pod bodem mrazu.

Lze z odečtených hodnot odhadnout náklady na topení?

Ne! Rozdělovače jsou jen pomůckou pro rozúčtování topných nákladů. Až součet spotřebních jednotek všech bytů vztažený k celkovým nákladům na topení umožňuje výpočet nákladů připadajících na Váš byt. Proto nemůžete z počtu odečtených jednotek odhadnout výši Vašich nákladů na topení. Pouze pro orientaci lze průběžně porovnat úbytek odpařené tekutiny v aktuelní ampulce (pravá strana přístroje) s úbytkem dosaženým za loňský rok.

Jsou spotřební jednotky z roku na rok porovnatelné?

Ne! Při stejné spotřebě paliva se mohou v různých topných obdobích vyskytnout různé hodnoty spotřeby. Je to závislé mimo jiné na různých vnějších teplotách, délce topného období a pod… Přesto je rozdělení nákladů spravedlivé, neboť součet všech odečtených spotřebních jednotek v domě se dává do relace k celkovým nákladům na topení.

Proč se účtuje základní složka nákladů na TV (teplá voda)?

Rozvod teplé vody má nejen přívodní potrubí, ale i zpětné, tzv. cirkulační potrubí, které zajišťuje, aby voda v rozvodu teplé vody (TV) byla stále teplá, i když se delší dobu neodebírá. Pro udržování stálé teploty celého rozvodu TV je nutno dodávat jisté množství tepelné energie, která se ztrácí z rozvodu TV v instalačních šachtách, případně v konstrukcích budovy. Tuto energii je nutno rovněž zaplatit a je spravedlivé, aby se na její úhradě podíleli všichni obyvatelé domu, bez ohledu na to, kolik teplé vody odebírají. Proto je vyhláškou 269/2015 Sb. stanoveno, že část nákladů na ohřev TV (30%) se má rozúčtovat podle plochy jednotlivých bytů. Porucha cirkulace TUV (např. porucha cirkulačního čerpadla) se projeví tím, že musíte z teplého výtoku dlouho odpouštět vodu, než začne téci dostatečně teplá (nejméně 45 °C).